Příjezd
Jestli Meknés působil jako velké město, tak Fés byl obrovský. Na první pohled. Autobus sice nejel na periferii, ale nádraží bylo v nové části města a tak 5-7 km od našeho hotelu, záležím jak to trefíte. To už je pěšky poněkud daleko. Hned od nádraží nás začal otravovat naháněč s ubytováním a zároveň nás tím upozornil , že tady to bude trošku jiná. Možná byly naše obavy přehnané, ale Fés, a především jeho medína, jsou turistické atrakce a tím je trochu dána i atmosféra místa. Pánovi jsme ujeli autobusem, který končil u medíny. Náš hotel však byl na opačné straně hradeb. Lonely autobus projel kolem nás jednou a pak už nikdy, taxíky beru jen v nouzi (:-), tedy jsme šli pěšky kolem medíny (asi 2 km). Medínou jsme si ještě netroufli. Díky tomu se nám nabídl nádherný výhled na velkou část města. Hotel byl takový standardní s ochotným personálem. Majitel byl více než ochotný nám cokoliv doporučit a jeho snaha vedla nenápadně k nějakému obchodu, ale tomu jsme jaksi odolali. Neprotestoval, ale určitě čekal, že si něco koupíme... Hotel byl na rušné ulici, ale po půlnoci je tak nějak klid, jen ty čubky tam pořád štěkají. Zpátky to bylo pěšky přes medínu a taxíkem.
Město
Majitel nás hned zavedl do medíny a obchodu, kde nás předal jinému pánovi a ten dalšímu a tak jsme se "zadarmo" dostali až k jedné z atrakcí města - koželužnám. Zadarmo to asi úplně nemělo být, ale zmatek kolem ruských turistek nám umožnil se nepozorovaně vytratit. Výhled na koželužny je z obchodů a patrně se očekává, že si i něco koupíte. Jako malou pozornost dostanete mátu, aby jste sebou náhodou nešvihli z toho smradu. Chvíli se to vydržet dalo, ale pak jsem ten závan cítil u každého obchodu s koženými výrobky.
Díky tomu výletu se nám otevřela cesta do medíny. Je to skutečně impozantní bludiště. Snažili jsme se držet ukazatelů, neboť jsou tu různé trasy od památky k památce a ven. Nějak se nám to podařilo a nakonec i najít vše, co jsme chtěli.
Jsou tu dvě nádherné medresy, mešita, do které nemuslima nepustí a muzeum v restaurované karavanseráji, muzeum Batha. Všechna tato místa byla únikem a oázou klidu v rušné medíně. Byl jsem z ní trošku divoký, neboť zastavit se, znamenalo být hned v kontaktu s obchodníky nebo samozvanými průvodci, což bylo dosti únavné. Nakonec jsme ale našli pěkný a klidný obchůdek s keramikou. Fés se proslavil modrobílou keramikou a prodávají se zde i výrobky z Marrákéše a Safí (misku vyrobenou v Safi jsem si loni přivezl z Andalusie, jak jsem později zjistil).
Nad medínou na kopci je hřbitov, kterému vévodí zříceniny marínovských hrobek. Vedle je pak pevnost s moderním a výtečným muzeem zbraní a terasou s výhledem. Sem nikdo nechodí, asi protože to není v Lonely Planet, což je škoda.
Když si člověk chtěl odpočinout od medíny, šel do Ville Nouvelle. Cestou jsme narazili na obchoďák a cestou zpátky na královský palác s mosaznými branami, do kterých pralo slunce, takže zářily už z dálky. Hned vedle je židovská čtvrť, tzv. melilla, kde prý už Židé nežijí.
Fés je stále jedním z njintenzivnějších zážitků z Maroka a je tam svým způsobem krásně.
...a do Marrákeše!
(jm)
Žádné komentáře:
Okomentovat