Kehlsteinhaus - Orlí hnízdo

Kehlsteinhaus je "horská chata" v nadmořské výšce 1834 m vybudovaná jako dárek k Hitlerovým padesátinám. Dnes je to restaurace s připomínkou původní stavby a malou textovou výstavkou spojenou s budováním chaty. Výlet nahoru je možný autobusem z příslušné zastávky, což je pak nenáročný výlet. Od zastávky autobusu jdete totiž rovnou tunelem k výtahu a ten vás vyveze až nahoru, podobně jako původního majitele. Mým cílem bylo zvládnout to celé pěšky.
U autobusové zastávky (Obersalzberg) jsou placená parkoviště, o několik set metrů dál po silnici je pak neplacené, které se ale může rychle zaplnit. Pak se jde při silnici kousek zpět, kde začíná značená cesta nahoru s udáním času 4 hodiny. No nakonec to nebylo tak šílené, výstup trval něco málo přes dvě hodiny. Cesta je pohodlná, místy asfaltová, o něco výše se však začal objevovat sníh. Zpočátku to bylo zábavné, tedy pozorovat zbytky sněhu při cestě, ale později se ukázalo, že závěr cesty bude pokračovat rozbředlým sněhem. Takže se šlo špatně a někdo mohl mít i mokré nohy.

Cesta nahoru

Sněhu přibývá

 Celou cestu se nade mnou tyčila skála a já si optimisticky říkal, že to nemůže být TO místo, ale popravdu bylo. Takže poněkud vyčerpaný jsem dorazil na zastávku autobusu, kde nás pozorovali mírně znudění cestující autobusem. Už jsem snad uvažoval, že zbytek cesty bych i jel tím výtahem - samozřejmě kvůli zájmu o historii, ale nakonec jsem výstup dotáhl do zdárného konce. Tentokrát zcela sněhem, mírně vyšlapaným několika turisty přede mnou.

Chata je rušné místo plné turistů a hostů restaurace. Je tam takový malinký okruh, při kterém projdete i restaurací a uvidíte něketeré původní prvky. Místo bylo často zahaleno v mracích, tak jsem doufal alespoň v trochu atmosféry podobné z filmu Alexandra Sokurova Moloch, ale ta se vzhledem k turistickému návalu nekonala.

Výstavka

Od Orlího hnízda je možné vystoupat ještě o málo výše ke kříží a další vyhlídce. Dále pak pokračuje stezka, po které se dostanete snad do Berchtesgadenu.

Cesta dolů byla samozřejmě snažší a o něco rychlejší. Potkávali jsme další stoupající nadšence obuté i hůře než my a dokonce i cyklisty, což tedy obdivuji. Celkově je to moc pěkný výlet, ať pěšky nebo autobusem.

Ludvík II. Bavorský a jeho zámky Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee

Mohl bych začít v Mnichově, ale tomu budu věnovat jiný příspěvek. Tento se soustředí pouze na tři zámky obývané nebo postavené Ludvíkem II. Bavorským (1845 - 1886) z rodu Wittelsbachů. Výlet byl naplánován na květen, takže vše nasvědčovalo tomu, že počasí by mohlo být krásné a teplé. Opak byl pravdou, těměř celý květnový týden pršelo a také se výrazně ochladilo. Ale návštěvy se dají celkem pohodlně zvládnout i za deště a navíc můžete pozorovat sníh v Alpách, co mi také zbývalo.

Hohenschwangau (pohled od zámku Neuschwanstein)

Hohenschwangau a Neuschwanstein

Zámky jsou blízko sebe, takže návštěva obou na jeden zátah je zcela v pořádku. Navíc prohlídka s průvodcem každého z nich trvá přibližně 30 minut. Jinak to není možné. Hohenschwangau Ludvík nepostavil, ale nějaký čas tu bydlel a pozoroval, jak se na protějším kopci staví jeho pohádkový zámek Neuschwanstein. Strávil tady i dětství, proto si asi také místo oblíbil. Lístky je nutné si koupit v "Ticket Center" po mírném stoupání od parkoviště (nebo zastávky autobusu) a můžete si zvolit na jaký zámek chcete jít dřív (lístky jsou na přesný čas). Já volil nejdříve Hohenschwangau, protože je blíž, jenže pak potřebujete nějaký čas na to, abyste se dostali k dalšímu zámku. Hohenschwangau je poměrně malý zámek se zajímavými interiéry a krásnou zahradou. Pokud zvolíte cestu hlavní branou po silnici (já tam šel cestou dolů) tak jednak uvidíte, jak bylo nutné vysekat cestu do skály a také si pak můžete oživit některá místa při prohlížením fotografií z Ludvíkova dětství v místním muzeu. Museum der bayerischen Könige dole u jezera je příjemné a informativní a je tam mnoho zajímavých věcí i z Ludvíkova života. Já jsem návštěvu muzea využil pro zabití času před návštěvou dalšího zámku.

Neuschwanstein (pohled z Marienbrücke)

Na zámek Neuschwanstein je možné dostat se koňským povozem (podobně jako na Hohenschwangau) nebo i autobusem, který vás vyveze až Marinebrücke a vy můžete pohodlně sejít až k zámku. Já šel samozřejmě pěšky. Není to nijak extrémně náročná cesta a pod zámkem mě čekal vynikající bratwurst. Neuschwanstein je plný schodů a důchodci v naší partě s tím měli skutečné problémy, naštěstí to přežili. Interiéry jsou nádherné a projdete jak ty dokončené, tak na závěr i nedokončené. Protože Ludvíkovi došly peníze a byl zbaven svéprávnosti, takže stačil dokončit jen malý Linderhof. V zámku je kavárna, museumshop a další potřebné místnosti plus vyhlídka. Cesta k Marienbrücke je opět mírně do kopce, ale železný mostek zase slibuje krásný výhled na zámek. Za nímjsou turistické cesty, kam se můžete také vydat, ale já to vzhledem k počasí vzdal.

Marienbrücke

Ubytovaný jsem byl ve Füssenu, což je malé přijemné městečko u jezera. Je zde zámek Hohes Schloss, ale ten jsem bohužel už nestihl navšívit.

Hohes Schloss ve Füssenu

Linderhof

Cesta z Füssenu na Linderhof není úplně přímá, já volil trasu přes Rakousko, kde nás ovšem potkala na silnici zácpa. Nicméně jsem se moc nezdržel a silnice vede kolem krásné scenérie s jezerem Plansee.

Linderhof

Zámek je opět možné navštívit pouze s prohlídkou, která trvá ca 30 minut. Interiéry jsou okázalé a nádherné. A nesmí se tam fotit (jako konečně ani jinde), což mnozí nedodržovali a byli napomínáni a bylo to trapné. No doufám, že si své mizerné fotky pak užijí. Na zámku je velmi zajímavý park s fontánami a dalšími stavbami. Fontána stříká tuším v celou. Já se byl podívat v Maurském kiosku a v Marockém domě.

Maurský kiosek (Linderhof)

Také jsem byl v Ludvíkově umělé jeskyni, kde ovšem bylo lešení a navíc došlo k pomatení jazyků v reproduktoru, takže celá bizarní jeskyně byla ještě bizarnější.

Herrenchiemsee

Zámek je na ostrově Herreninsel jezera Chiemsee a je dostupný lodí. Já jel z města Prien a jedna cesta zabrala asi 15 minut. Na lodi je občerstvení a WC. Chvíli to vypadalo, že bude jenom pod mrakem, ale vzápětí začalo opět silně pršet. Zámek byl inspirovaný Versailles a vybavení interiérů je věnováno Ludvíkovi XIV. a jeho následovníkům. Nákladná stavba nebyla nikdy dokončena, což uvidíte. Já to viděl prostřednictvím výstavy moderního umění pořádané v těchto prostorách. Byl to takový šok, že jsem to jenom proběhl. V přízemí je pak další muzeum věnované Ludvíkovi. Stojí za vidění, ale už se tam nedozvíte nic moc nového. U přístaviště je ještě klášterní budova s muzeem, kterou jsem vzhledem k odjezdu lodě jenom prolétnul.

Herrenchiemsee